image.bmp, 268kB
Rodopis

Genealogie


Pokud chcete začít tvořit vlastní rodokmen, můžete se řídit následujícími radami (takto jsem postupoval já):

  1. Zjistěte co nejvíce informací od žijících příbuzných

    Já osobně jsem se o své předky zajímal už v 10 letech a mám schované staré "stromky", které jsem vytvářel na základě toho, kdo si co pamatuje a návštěv hřbitovů. Ty mi pomohly dostat se i do konce 19. století. S těmito informacemi zjistíte většinou 3 až 4 generace nazpět do historie (1880-1930). Dále je dobré projít staré křestní, oddací a úmrtní listy, ve kterých se také dočteme důležité informace - ve 20. století se lidé často stěhovali, takže je možné, že i když se babička narodila v Brně, její rodina původně pochází z Krkonoš :-) Pokud byl někdo z rodiny státní pracovník (např. četník), musel za protektorátu prokazovat árijský (tj. nežidovský) původ, takže doma můžete najít výpisy z matrik.

  2. Vyberte si genealogický program

    Rodokmen můžete zpracovávat na papír, v Excelu nebo v genealogickém programu. Osobně používám program MyHeritage Family Tree Builder (více informací zde). Další programy jsou například Ancestry, FamilySearch či Geni (propojeno s MyHeritage)

  3. Začněte bádat v matrikách

    Teď začíná ta nejzajímavější práce - vlastní hledání předků. V matrice (viz odkazy), která obsahuje data o vašich předcích (např. : Narození 1868-1900) najdete záznam o hledané osobě. Aby jste nemusili procházet celou matriční knihu, čítající často stovky listů, můžete použít index. Indexy jsou povinně vedeny od r. 1784 a jsou to seznamy osob uvedených v matrice řazené abecedně. Obsahují jméno, příjmení a stranu (folio, page, blatt), někdy i datum a číslo domu (Nro.). Díky indexům víte přesně, kde hledat a ušetříte spoustu času. Je jen třeba pamatovat, že na jedné stránce v prohlížecí aplikaci jsou dvě (neplatí vždy) stránky matriční (folia). To znamená, že pokud v indexu najdeme stranu 212, musíme v prohlížeči přejít na stranu 106.

    Strana v matrice může vypadat třeba takto. Na stránce najdeme datum narození dané osoby, její rodiče, náboženství, atd. V jednom záznamu můžeme najít i pra-prarodiče (otce babičky) narozené/ho.

    Matriky jsou ve většině farností psány do roku 1868 česky, ke konci 18. a začátku 19. století se v nich nejčastěji vyskytuje němčina (záleželo na faráři). Jednou z největších překážek při čtení německých zápisů je kurent. Kurent je novogotické kurzivní písmo, představující psanou formu švabachu. Kurent se však můžete naučit cvikem, začátečníkům rovněž pomáhají zkušenější genealogové na serveru actapublica.eu.

    Příklad kurentu:

    Toto je kurent, nemecke pismo

    [Toto je kurent, nemecke pismo]

    Stránky o kurentu a fraktuře : yo-lobo.eu/fraktura_a_kurent/

    Další překážkou může být neznalost jazyka. Struktura zápisů však v daném období zůstává stejná a proto se nemusíte učit celý jazyk - zápis může například znít : Wentzel Wojaczek Häusler in Brünn ebelicher Sohn des Viertlers Franz Wojaczek und seine Eheweib Marianna gebornen Mally (v překladu : Václav Vojáček, domkář v Brně, manželský syn Františka Vojáčka a jeho manželky Mariany rozené Malý). Je tedy důležité znát základní slova jako Sohn (syn), Tochter (dcera), Eheweib, Ehefrau, Gattin (manželka), Witwe/r (vdova/vdovec) atd. V zápisech je také důležité povolání - nejčastěji narážím na : Häusler (domkář), Viertler (čtvrtláník), Halblähner (pololáník), Bauer (sedlák), Gärtner (zahradník) nebo Schuster (švec). Další povolání najdete na stránce Martina Kotačky zde.

    Od roku 1784 hlouběji do historie již indexy vedeny (až na pár výjimek) nejsou, nad hledáním záznamů strávíte více času.

    Pokud se "prokoušete" přes obsáhlé, kurentem psané záznamy do 2. poloviny 18. století, čeká vás pravděpodobně další jazyk, a to latina. Latinské zápisy jsou kratší, pravděpodobně se v nich budete snadněji orientovat, ale nevyčtete z nich tolik informací, což bádání také někdy ztěžuje. Jsou psány písmem humanistickým, které vám nejspíše problémy dělat nebude, velmi se podobá našemu. Nejčastěji se setkávám se slovy : filius (syn), filia (dcera), uxor (manželka), z povolání pak : rusticus (sedlák, zemědělec), casarius/gasarius (domkář) a incola (obyvatel, občan).